Minutové video Dr. Tess Lawrie a Dr. Petera McCullougha, skvělý dokument WCH, který vysvětluje, proč a jak, a dvě snadná strategická opatření, která je třeba přijmout.
Světová zdravotnická organizace je hlavním pachatelem Covidových zločinů proti lidskosti. Zde jsou dva hlasy, kterým důvěřujeme, Dr. Tess Lawrie a Dr. Peter McCullough, kteří vysvětlují. (1 minuta)
Zde je důležitá zpráva Světové rady pro zdravotní politiku. Poskytuje dobře prozkoumané důkazy, analýzy a strategie k ukončení globální tyranie WHO, která je založena na falešném předpokladu ochrany našeho "zdraví". Prosím, prostudujte ji a sdílejte. Zde je zkrácené shrnutí i celý briefing.
Stručný přehled Světové rady pro zdravotní politiku: K navrhovaným změnám IHR a pandemické smlouvě WHO
Souhrn
Odmítnutí monopolní moci nad globálním veřejným zdravím
Skupina odborníků v oblasti politologie a práva připravila podrobný 45stránkový politický přehled o navrhovaných změnách Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005) a pandemické smlouvy/dohody WHO (WHO CA+). Politický brief nabízí odborný vhled do navrhovaných právních nástrojů. Obsahuje také historický popis toho, co se během pandemie COVID pokazilo, popisuje pokusy o zavedení těchto chyb jako uznávaných standardů a poskytuje cenné poznatky o tom, jak napravit směr, než bude příliš pozdě. Ústřední body politického přehledu jsou pro vaše pohodlí uvedeny níže.
květen 2023
Úvod
Probíhají jednání o výrazném rozšíření kontroly Světové zdravotnické organizace (WHO) nad globálními reakcemi a myšlením v oblasti veřejného zdraví prostřednictvím a) změn Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005) a b) pandemické smlouvy/dohody (WHO CA+). Oba nástroje lze považovat za vzájemně se doplňující. Zatímco předložené změny MZP by v případě schválení výrazně posílily pravomoci WHO i jejího generálního ředitele vůči státům a nestátním subjektům, pandemická smlouva by ve své současné podobě vytvořila novou, nákladnou nadnárodní byrokracii a vnutila by ideologický rámec, podle kterého by se mělo postupovat v otázkách globálního zdraví.
Světové zdravotnické shromáždění (WHA) stanovilo termín hlasování o navrhovaných změnách IHR a pandemické smlouvy na květen 2024. Změny IHR jsou přijímány prostou většinou hlasů delegátů Světového zdravotnického shromáždění bez dalších národních ratifikačních procedur. Státy si ponechávají právo individuálně odstoupit ve stanovené lhůtě (10 měsíců). Pokud tak neučiní, automaticky se na ně vztahuje revidovaná verze. Smlouva mezitím vyžaduje dvoutřetinovou většinu ve Světovém zdravotnickém shromáždění s následnou vnitrostátní ratifikací. Podle článku 35 nultého návrhu smlouvy však může dohoda prozatímně vstoupit v platnost ještě před ukončením ratifikačních procesů. Pandemická smlouva WHO je zvažována k přijetí podle článku 19 (který se týká přijímání úmluv nebo dohod) Ústavy WHO s dodatečným zvážením vhodnosti článku 21 (který se týká přijímání předpisů).
Oficiálně jsou změny IHR a pandemická smlouva prezentovány jako nástroje pro zvýšení mezinárodní spolupráce, účinného sdílení informací a spravedlnosti v případě další globální zdravotní krize. De facto se však mohou proměnit v nástroje nahrazující mezinárodní spolupráci centralizovaným diktátem, podporující potlačování nesouhlasu a legitimizující kartel, který obyvatelstvu vnucuje zájmově orientované zdravotnické produkty přinášející zisk oproti těm, které fungují lépe, ale jsou méně ziskové.
Řada předložených změn IHR (2005) poskytuje právní rámec pro monopolní moc WHO nad aspekty globálního veřejného zdraví v době skutečné i potenciální krize. Pokud by tyto změny byly schváleny, tuto moc by vykonávalo několik silných primárních dárců WHO, kteří nad organizací vykonávají významnou kontrolu. V této souvislosti je pozoruhodné, že WHO má plnou kontrolu pouze nad zhruba čtvrtinou svého vlastního rozpočtu. Zbytek tvoří účelově vázané dobrovolné příspěvky jejích sponzorů. Pokud by byly odsouhlaseny některé změny IHR (2005), umožnily by zvláštním zájmům, které organizaci kompromitovaly (viz např. Cohen a Carter 2010), standardizovat a vnucovat, jak mají státy a dokonce i nestátní subjekty na celém světě reagovat na mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví a jak mají přistupovat k různým otázkám globálního zdraví obecně.
Povinná opatření a státní suverenita
Některé z navrhovaných změn IHR (2005) by změnily povahu dočasných a stálých doporučení uvedených v článcích 15 a 16, která mohou WHO a její generální ředitel vydávat, z nezávazných doporučení na doporučení, která jsou smluvní strany povinny provádět. Článek 15 Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005) uvádí: Pokud "bylo zjištěno [...], že nastala mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu, vydá generální ředitel dočasná doporučení". Článek 16 dodává, že "WHO může [také] vydávat stálá doporučení vhodných zdravotních opatření [...] pro běžné nebo pravidelné uplatňování". V MZP (2005) jsou dočasná doporučení vydávaná generálním ředitelem a stálá doporučení definována jako nezávazná doporučení ke zvážení {1}.
Řada nově navrhovaných změn by v případě přijetí změnila povahu doporučení, která mohou být vydávána, a učinila by je závaznými a právně závaznými. Změny by toho dosáhly odstraněním deskripce nezávaznosti z definice pojmů dočasná doporučení a stálá doporučení v článku 1 a současným vložením mandátu řídit se jimi v řadě následujících článků. Výbor WHO pro přezkum mezinárodních zdravotnických předpisů (International Health Regulations Review Committee neboli IHRRC) ve své zprávě k navrhovanému novému článku 13A uvádí: "Tento návrh [...] činí závaznými dočasná a stálá doporučení, jimiž se zabývají články 15 a 16.". (WHO 2023: 55) Pokud jde o odstavec 7 předloženého článku, výbor WHO pokračuje, že "tyto návrhy fakticky dávají WHO pravomoc dávat státům pokyny" (ibid.: 57). Pokud jde o navrhovanou změnu článku 42, IHRRC vysvětluje obdobně: "Zdá se, že navrhovaná změna, která má zahrnout odkaz na dočasná a stálá doporučení, činí uplatňování těchto doporučení povinným". (ibid.: 67)
Různé pozměňovací návrhy by také výrazně rozšířily pravomoci generálního ředitele, který je vybírán v nedemokratickém a neprůhledném procesu. Změna článku 15 by například umožnila generálnímu řediteli vydávat doporučení nejen v průběhu jím vyhlášené PHEIC, ale ve všech situacích, u nichž vyhodnotí, že mají potenciál se jí stát (WHO 2023a: 15). Doplněk k článku 42 mezitím uvádí, že opatření WHO, jako jsou doporučení generálního ředitele, nejenže "budou bezodkladně iniciována a dokončena všemi smluvními státy", ale že "smluvní státy rovněž přijmou opatření k zajištění toho, aby nestátní subjekty působící na jejich území tato opatření dodržovaly" (ibid.: 22).
Článek 18 MOP obsahuje neúplný seznam opatření, která WHO může smluvním státům nařídit provést prostřednictvím doporučení, pokud jde o osoby. Tento seznam zahrnuje mimo jiné vyžadovat lékařské prohlídky, přezkoumávat doklady o lékařských prohlídkách a laboratorních analýzách, vyžadovat očkování nebo jinou profylaxi, přezkoumávat doklady o očkování nebo jiné profylaxi, umístit osoby pod dohled veřejného zdravotnictví, zavést karanténu nebo jiná zdravotní opatření a zavést izolaci nebo léčbu (srov. WHO 2023a: 17).
Navrhované změny, které by učinily doporučení vydávaná WHO nebo jejím generálním ředitelem závaznými, vyvolávají vážné otázky týkající se jejich důsledků pro státní suverenitu a demokratickou správu, které je třeba urychleně řešit. Odpovědi se mohou v jednotlivých zemích lišit. Zatímco WHO nemá vůči zemím s vysokými příjmy žádný účinný donucovací mechanismus, navrhované změny IHR by mohly vést k tomu, že vlády mocných států, které se přizpůsobí směrnicím WHO nebo za nimi dokonce stojí, budou tvrdit, že tyto směrnice musí být dodržovány a vnitřně vynucovány vzhledem k jejich právně závazné povaze podle nástroje mezinárodního práva. Mocné národní státy a soukromé zúčastněné strany, které jsou ve shodě se směrnicemi, stejně jako samotná WHO, by mohly dále využívat revidované MZP jako právní rámec ve snaze legitimizovat zdravotní kolonialismus a finančně tlačit na země s nízkými příjmy, aby je dodržovaly, což by vážně narušilo jejich suverenitu.
Boj proti disentu na celém světě
Jak zavedené změny IHR (2005), tak návrh smlouvy/dohody o pandemii podporují systematickou globální spolupráci s cílem potírat nesouhlas s postoji vlád a WHO, která je agenturou OSN, a tím podporují soustředěnou moc nad informacemi. Melissa Flemingová, zástupkyně generálního tajemníka OSN, na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu v roce 2022 (2022: 1) vyjádřila následující přesvědčení: "Vlastníme vědu a myslíme si, že by ji měl znát celý svět."
Návrh pandemické smlouvy/dohody vyzývá všechny smluvní státy - což zahrnuje demokratické, autoritářské i diktátorské státy - aby identifikovaly profily toho, co WHO nebo smluvní státy vnímají jako dezinformace, a aby se zabývaly informacemi a názory, které
odchýlit se od oficiální linie. IHRRC WHO dokonce navrhuje, že WHO by mohla mít povinnost "ověřovat informace pocházející z jiných zdrojů než od smluvních států" (WHO 2023: 21). Dále uvádí, že základní lidská práva, jako je svoboda projevu a svoboda tisku, musí být vyvážena tím, co WHO a vlády v daném okamžiku prohlašují za přesné informace (srov. tamtéž: 21). Toto vyprávění je nebezpečné, nedemokratické a je přesným opakem toho, co by se mělo dít na základě zkušeností získaných z COVID.
Khosla & McCoy (2022: 1-2) vysvětlují v časopise British Medical Journal: "Tolerance k odlišným názorům znamená nejen schopnost zpochybňovat a pohánět k odpovědnosti vlády (a další mocné aktéry) a ochotu respektovat menšinové názory, ale také podporuje debatu a diskusi ve společnosti způsobem, který je hnací silou pozitivních společenských změn a rozvoje. Nesouhlas může pomoci informovat veřejné mínění, měnit politiku, urychlovat reformy a prosazovat a chránit další lidská práva. Disent má zásadní význam pro prosazování rovnosti žen a mužů a práv žen a pro zvrácení etnického a rasového útlaku, jak to dokládá hnutí za občanská práva v USA a boj proti apartheidu v Jihoafrické republice. Byl rozhodující složkou mnoha úspěšných kampaní zaměřených na ochranu přírodního prostředí před poškozováním a ničením. A v oblasti zdravotnictví hrál disent důležitou roli při prosazování přístupu k léčbě pandemie HIV. [...] Právo na disent je třeba respektovat a považovat za zdravý projev demokracie a svobody a vědomě se snažit toto právo neustále sledovat a chránit. [...] Důležité je, že hlasy zdravotníků jsou [...] klíčové pro zajištění toho, aby opatření pro kontrolu pandemie nebyla zneužívána jako záminka pro další potlačování lidských práv, zatýkání novinářů a aktivistů nebo zavádění drakonických zákonů pro boj proti "falešným zprávám". [...] Ti, kdo pracují v globálním zdravotnickém prostoru, musí hrát zásadní roli při ochraně, zachování a prosazování kritického myšlení. V době, kdy čelíme bezprecedentním výzvám, je důležitější než kdy jindy stát pevně na straně těchto základních principů lidských práv a bránit je."
Dozor: (digitální) zdravotní osvědčení a vyhledávací formuláře
Další změny IHR (2005) předpokládají rozšířený systém dohledu s (nejlépe digitálními) zdravotními osvědčeními a vyhledávacími formuláři, aby se zajistilo hromadné dodržování centralizovaných směrnic. Změny týkající se používání (digitálních) zdravotních osvědčení nebo formulářů pro vyhledávání pro účely kontroly a dozoru byly navrženy nejen v souvislosti s články týkajícími se mezinárodních mimořádných zdravotních situací, ale také v souvislosti s článkem 23, který se týká obecných zdravotních opatření při příjezdu i odjezdu. Podle IHRRC WHO se tento článek vztahuje na všechny situace, nejen na mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC).
Předložené změny článku 23 například zahrnují "nový navrhovaný odstavec 6, [který] zavádí konkrétní odkaz na formuláře pro vyhledávání cestujících jako součást dokumentů, které mohou být požadovány, a upřednostňuje, aby byly v digitálním formátu" (WHO 2023: 61). Další změna navrhuje zahrnout do zdravotních dokladů cestujících informace týkající se laboratorních vyšetření. IHRRC stihne poznamenat: "[V]zhledem k tomu, že článek 23 se vztahuje na všechny situace, nejen na PHEIC, Výbor se obává, že takový požadavek může cestující nadměrně zatěžovat a může dokonce vyvolávat etické a diskriminační obavy." (viz článek 23). (ibid.: 62) Obecně IHRRC rovněž uznává obavu týkající se "přiměřené úrovně ochrany osobních údajů" (ibid.: 66).
Jak vysvětlil indonéský ministr zdravotnictví Sadikin během summitu G20 na Bali v listopadu 2022, zavedení globálních digitálních zdravotních certifikátů představuje hlavní cíl revize IHR (2005). Samotná Indonésie již zahájila zavádění povinných digitálních zdravotních certifikátů pomocí aplikace, kterou lze stáhnout prostřednictvím systémů Android a Apple. Tato země je příkladem toho, jak mohou být globální digitální zdravotní certifikáty, pokud budou přijaty prostřednictvím změn IHR, zneužity těmi, kdo jsou u moci, k tomu, aby donutili lidi, včetně dětí, k lékařskému ošetření, omezili jejich pohyb, donutili je k osobnímu používání určitých digitálních aplikací, a tím vytěžili soukromé (zdravotní) údaje.
Kartelová práva a regulace
Řada změn IHR (2005), pokud by byly schváleny, by za určitých okolností předala pravomoci nad identifikací, výrobou a přidělováním zdravotnických produktů WHO (viz WHO 2023a: 13-14), čímž by se z ní fakticky stal kartel. Podle revidovaných IHR by WHO mohla například nařídit smluvním státům, aby dosáhly zvýšení výroby určitého léčivého přípravku - což by zvýšilo zisky výrobce a/nebo akcionářů, kteří by mohli mít vztahy s WHO - a WHO by jej pak mohla distribuovat podle svého uvážení, čímž by se vytvořil systém protekce nad příjemci. Jeden z navrhovaných pozměňovacích návrhů rovněž vidí úlohu WHO ve vytváření standardizovaných "regulačních pokynů pro rychlé schvalování kvalitních zdravotnických výrobků" (WHO 2023: 14).
Infrastruktura potřebná k provádění změn souvisejících s mechanismem přidělování WHO by byla vytvořena prostřednictvím doplňkové pandemické smlouvy nebo dohody. Ta by v případě přijetí zřídila globální síť zásobovacího řetězce a logistiky WHO (tzv. síť).
Podpora výzkumu přírůstku funkce
Zejména návrh pandemické smlouvy/dohody má dále negativní důsledky pro globální (zdravotní) bezpečnost, protože podporuje výzkum s využitím funkcí navzdory jeho výjimečným rizikům pro biologickou bezpečnost (o těchto rizicích viz např. Kahn 2023). Návrh smlouvy deklaruje, že pokud jde o "laboratoře a výzkumná zařízení, která provádějí práce na genetické změně organismů za účelem zvýšení jejich patogenity a přenosnosti", měly by být dodržovány standardy, aby se "zabránilo náhodnému uvolnění těchto patogenů", ale že je třeba zajistit, aby "tato opatření nevytvářela zbytečné administrativní překážky pro výzkum" (WHO 2023b: 16). Vzhledem k tomu, že za krizi způsobenou COVID je s největší pravděpodobností zodpovědný laboratorní únik viru vytvořeného lidským inženýrstvím, odhaluje navrhovaná pandemická smlouva znepokojující přehlížení výjimečné devastace, kterou lze způsobit v důsledku rizik biologické bezpečnosti spojených se ziskem funkcí při výzkumu s patogeny s pandemickým potenciálem. Svět by mohl být svědkem úniku nebo uvolnění podstatně smrtelnějšího upraveného viru, než je SARS-CoV-2.
Závěr
Řada navrhovaných změn IHR a pandemická smlouva (WHO CA+) - pokud budou schváleny - budou nevyhnutelně využity k prosazování zájmů několika mocných aktérů na úkor ostatních. Představují bezprecedentní pokus o legalizaci koncentrace nedemokratické moci pod falešnou záminkou, která vyžaduje rychlou, účinnou a ráznou reakci. Zejména některé z navrhovaných změn IHR (2005) představují rámec pro nelegitimní výkon globální vládní moci bez souhlasu lidu, ústavních kontrolních mechanismů a odpovědnosti. Jako takové vytvářejí nebezpečný precedens, pokud budou přijaty.
Předpokládaný právní rámec pro monopolní moc nad aspekty globálního veřejného zdraví nepovede k lepší připravenosti na pandemii, ale k opakování některých nejhorších rozhodnutí přijatých během pandemie COVID v případě budoucí mimořádné události. Předpokládaný právní rámec pro monopolní moc nad aspekty globálního veřejného zdraví není známkou pokroku, ale představuje návrat lidského vývoje do dob centralizovaných říší, feudálních systémů a kolonialismu.
Je dobře známo, že monopolní moc vylučuje svobodnou volbu a hospodářskou soutěž, čímž porušuje práva jednotlivců a zároveň výrazně snižuje kvalitu řešení a inovací. Je jen málo oblastí, kde to má tak hrozivé důsledky jako v oblasti lidského zdraví. Nepřiměřená koncentrace moci také představuje hrozbu pro demokratické systémy a právo lidí na samosprávu. Demokracie se zachovávají tím, že se zabrání hromadění koncentrované moci a rozbíjení monopolů a zároveň se chrání základní demokratické hodnoty.
Odkazy
COHEN, D., & CARTER, P. (2010). WHO a "spiknutí" kolem pandemie chřipky. British Medical Journal (BMJ); 340 :c2912 doi:10.1136/bmj.c2912.
KAHN, Laura H. (2023). Sedm smrtelných hříchů biomedicínského výzkumu. Georgetown Journal of International Affairs. https://gjia.georgetown.edu/2023/03/03/the-seven-deadly-sins-of-biomedicalresearch/.
KHOSLA, R., & MCCOY, D. (2022). Disent a právo na protest v kontextu globálního zdraví. BMJ Global Health 2022; 7:e011540. doi:10.1136/ bmjgh-2022-011540.
WHO (2023). Zpráva revizního výboru o změnách Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005). https://apps.who.int/gb/wgihr/pdf_files/wgihr2/A_WGIHR2_5-en.pdf.
WHO (2023a). Kompilace navrhovaných změn Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005) podle jednotlivých článků předložená v souladu s rozhodnutím WHA75(9) (2022). https://apps.who.int/gb/wgihr/pdf_files/wgihr2/A_WGIHR2_7-en.pdf.
WHO (2023b). Nultý návrh SZO CA+ k projednání Mezivládním vyjednávacím orgánem na jeho čtvrtém zasedání. https://apps.who.int/gb/inb/pdf_files/inb4/A_INB4_3-en.pdf
SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSKÉ FÓRUM (2022). Setkání k dopadu udržitelného rozvoje 2022. Boj proti dezinformacím. https://www.weforum.org/events/sustainable-development-impact-meetings2022/sessions/tackling-disinformation.
Úplný přehled politiky zobrazit nebo stáhnout zde
Výzva k akci pomozte prosím sdílet výše uvedené poučné dokumenty s politiky, kandidáty a vlivnými osobami na místní, provinční i federální úrovni. Poskytnete jim tak pádné důkazy o zločinech a nekalých záměrech WHO a také plán, jak z WHO vystoupit a ukončit její činnost.
2. výzva k akci / Kanadská petice. Leslyn Lewisová je konzervativní poslankyně v Kanadě. Založila online petici za vystoupení Kanady z OSN, WHO a AGENDA 2030. Ta bude přečtena v kanadské Dolní sněmovně a jakmile se tak stane, stane se veřejnou záležitostí. Zatím je pod ní více než 10 000 podpisů. Prosím, podepište a sdílejte. (UPDATE 20231103 Nyní je 45 676 signatářů a stoupá.)
Odkazy a související materiály
- Sledujte, spodpora a přihlásit se k odběru Světové radě pro zdraví.
- Více o světě Vraždící Organizace
- James Roguski / WHO bdělost Keeper
- Celá OSN je zkorumpovaná
18 komentářů
Proč by se měl kdokoli na světě řídit diktátem nevoleného orgánu?
zločinců, kteří zjevně chtějí mít kontrolu, aby nás mohli nadále znechucovat.
nás zabíjejí pro svou vlastní chamtivost. Svou pravou tvář už ukázali při podvodu s Covidem. Musí být stíháni !!!!
WHO nemá žádné zásluhy.
Je neuvěřitelné, že stále máme vazby na kohokoli z nich, na WeF nebo na Un.
Hlavním cílem každé z těchto organizací je vylidnění světa.
Není třeba se zabývat žádnými změnami. Tyto skupiny působí ve shodě a jsou čirým zlem. Nedovedu si představit, že by je někdo, kdo si najde čas přečíst si jejich webové stránky, nazval jinak.
Už jen tím, jak s Kovidem naložili, jasně prokázali, že jsou odporní zločinci.
Co je třeba udělat, aby se vazby přerušily? Petice podepsaná 95% obyvatel země?
Líbí se mi, co Alberta dělá, a upřímně doufám, že opustí konfederaci, pokud to bude nutné, aby provincie řekla ne jakémukoli spojení s těmito zločinci.